Registrace SDA: Leden přinesl propad privátních zákazníků

Po prosincovém registračním posvícení přišel tak trochu tradičně slabší leden, a to možná ještě určitá část zákazníků auta zakoupená koncem prosince přihlásila až v lednu, aby měli vozy „papírově o rok mladší“.

Letošní leden v každém případě naznačil některé anomální jevy. Byl to především nezvykle nízký podíl soukromých zákazníků, když z registrací 18 043 nových osobních vozů na ně připadlo jen 19,86 % (3583 kusů) a „firmy“ dosáhly impozantní podíl 80,14 %, což je svým způsobem i trochu podezřelé. Evropský průměr je výrazně lepší ve prospěch soukromníků.

Nečekaný propad zaznamenaly také čínské značky, které se lednovým podílem 2,88 % zdaleka nepřiblížily k loňskému průměru 3,22 %, natožpak k více než čtyřem procentům, dosaženým v některých minulých měsících.

Oproti loňskému průměru vzrostl v lednu kupodivu také podíl osobních vozů poháněných naftovými motory (letos 23,55 %, loni za celý rok Ø 19,76 %), podobně, ale naopak se změnil podíl pohonu na benzin (65,24 %/ 67,64 %). Jen trochu záporně se změnily podíly elektromobilů (5,21/5,55 %) a naopak pozitivně u plug-in hybridů (4,71/4,43 %).

Český trh si zatím jde svojí cestou
Leden opět potvrdil dominanci domácí značky Škoda, která dosáhla na téměř čtyřicetiprocentní podíl na českém trhu. Z tria za ní si vyměnily pozice VW s Hyundaiem, který nečekaně spadl z pozice loňské dvojky mimo stupně vítězů a na dostřel koncernového sourozence Kie. Toyota si drží třetí příčku. V TOP 12 byly v lednu čtyři prémiové značky, šestý Mercedes, deváté Volvo, jedenácté BMW a dvanácté Audi.
Určitě překvapením je desátá příčka a meziroční zlepšení o 60 % Cupry, třinácté místo pro Citroëna, a naopak až 18. pořadí pro MG či 23. Tesly. Českou specialitou jsou vyšší registrace Porsche než Fiatu. Prvé čtyři vozy u nás registrovala další čínská značka JAC, takže jejich počet i s dodávkami vzrostl už na čtyři desítky.

Každé čtvrté osobní auto čtyřkolka
Česko je zemí, kde zákazníci dávají přednost pohonu všech kol a letošní leden to víc, než potvrdil, když 25,8 %, ze všech registrovaných nových osobních automobilů mělo pohon 4×4. Loni měly vozy 4×4 za celý rok podíl 20,9 %, ale i tak je to víc než v alpských zemích nebo ve Skandinávii.

Dodávky málo elektrifikované
Lehké užitkové automobily v posledních letech svým způsobem trpí rozkolísanými poryvy zájmu podle potřeb zásilkových a dodavatelských služeb. Kromě toho většina menší a středních dodávek (N1) má své sourozence také mezi osobními MPV (M1), takže se tím vytváří, z hlediska statistik, trochu nepřehledná situace, ale s tím nic nenaděláme. Jednotlivé značky si často vedou údaje společně. Proto se počty vydávané u některých modelů, jako oficiální liší od firemních. Tak jako tak se v lednu vytáhl Ford a VW, když oba překonaly loni kralující Toyotu a Renault, který vládl LUV před tím skončil zatím až pátý.
Trochu překvapující je relativně malý zájem odběratelů o čistě elektricky poháněné dodávky. Za leden činil jejich podíl jen 7,39 %, a to je zejména u vozů, které při rozvážkách najezdí většinou méně než 200 km, hodně málo. Právě zde by elektrický pohon byl velmi výhodný. Přitom nabídka elektrifikovaných vozidel je víc než slušná.

Sníh ani mráz motorkářům nevadí
Zatímco loňský leden byl z hlediska motorkářů daleko příznivější než ten letošní, meziročně bylo letos registrováno o 9,32 % víc než loni. Takřka senzací v této kategorii je skutečnost, že na prvním místě není tradiční Honda, ale dlouhodobá dvojka českého trhu značka CF Moto. Také další pořadí je „netradiční“, když na třetím místě bylo BMW, čtvrté KTM a až pátá Yamaha.

Za vším je… politika, a ne zákazník
Zákazníci, na které diplomacie EU a generalita evropského autoprůmyslu doposud totálně kašlala, sice už dokázali trochu ovlivnit kormidlování automobilek, ale je to stále málo. Kam až může dojít zarputilé vizionářství, je vidět na příkladu kdysi známé značky Jaguar, která nedávno podstoupila hodně drahou, dobrovolnou sebevraždu a její resuscitace je jen málo pravděpodobná. Bezhlavé propadání nepochopitelným snům už stálo mnoho, často zcela vyhozených, miliard Eur, které zdaleka nepřinesly předpokládané úspěchy.
Není třeba si zastírat, že přes stále přetrvávající záplavu propagandistických aktivit, klimatická politika je sice stále víc, než možnosti technického vývoje a zájmu zákazníků, a přitom predikovaný pokrok zatím není ani v dohlednu.

V očekávání, jak vlastně bude
Už loňský rok naznačil, že evropští, natož pak čeští zákazníci stále nechtějí tancovat podle toho, jak předepisují od reality odtržení bruselští dirigenti. K alespoň částečnému naplnění jejich ambiciózních vizí musí stále pomáhat příkazy, zákazy, regulace a především dotace, bez kterých by se zelenému kšeftu (což je také jeden z významů slova Deal), dařilo ještě hůře. S výjimkou specifického Norska se totiž cíle, které zmínění dirigenti naplánovali, nedaří nikde jinde naplňovat.
Hlasy skutečných odborníků, že Green Deal odporuje zákonům fyziky i vývoji civilizace, že zelené cíle EU jsou dnes čirou utopií, protože Evropa nyní musí řešit jiné, daleko důležitější problémy, nebo vyjádření Donalda Trumpa, že Green Deal je jen obrovský podvod, nechce nikdo z ekologických zmatkařů, slyšet.

Kudy kam
Více o tom, jak úrodný bude letošní rok na českém automobilovém trhu ukážou lépe než leden už další dva měsíce. Zda budou ruku v ruce s registracemi pokračovat, loni tak početné, a přitom zcela legální odregistrace a na ně navazující masové vývozy, zkreslující situaci české motorizace. Nelze vyloučit cokoli, další rekordní registrace, nebo naopak citelné ochlazení. Na to si musíme počkat, nic není jisté a nic není nemožné.

Karel Beránek