By automakers
Evropská unie dosáhla v červenci významného milníku – počet veřejných dobíjecích bodů pro elektromobily poprvé překročil hranici jednoho milionu. Podle aktualizovaných informací portálu cistadoprava.cz, které čerpají ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva jich bylo evidováno 1 005 080.
Přes 560 tisíc, tedy 56 % z celkového počtu, se soustředí pouze ve třech zemích: v Nizozemsku (19,7 %), Německu (18,7 %) a Francii (17,5 %). Postupné rozšiřování infrastruktury usnadňuje nejen každodenní provoz elektromobilů, ale také cestování napříč státy a delší trasy bez obav z nedostatku dobíjecích možností.
Česká republika má aktuálně v provozu 7 069 veřejných dobíjecích bodů. V absolutním počtu jí to zajišťuje 14. příčku v EU. Při přepočtu na délku silniční sítě jsme devatenáctí a při přepočtu na počet obyvatel dvacátí.
Poměr elektromobilů k dobíjecím bodům
Z hlediska dostupnosti infrastruktury je na tom ČR podobně jako unijní průměr. V celé EU připadá na jeden veřejný dobíjecí bod přibližně 11,5 elektromobilů (bateriového nebo plug-in hybridního), v Česku je to 11,1.
zdroj: cistadoprava.cz, zdrojová data: EAFO
U bateriových elektromobilů (BEV) činí tento poměr 7,0 BEV/VDB (v EU 7,1), u plug-in hybridů (PHEV) 4,1 PHEV/VDB (v EU 4,4). Podobné hodnoty vykazují například Polsko, Švédsko či Rakousko. U PHEV se Česko blíží státům jako Estonsko, Litva nebo Chorvatsko.
Celkový ukazatel pro všechna elektrická vozidla (EV) je u nás jen o 3 % nižší než unijní průměr, což potvrzuje,že z hlediska poměru počtu vozidel k infrastruktuře ČR nezaostává. Rostoucí počet elektromobilů však znamená, že síť bude nutné dále rozšiřovat, aby se tento poměr v budoucnu nezhoršoval.
Rychlé a velmi rychlé nabíjení má u nás větší podíl
Ze 7 069 dobíjecích bodů v ČR tvoří 4 921 běžné AC stanice (69,6 %), 1 410 výkonné DC stanice do 149 kW(19,9 %) a 738 velmi výkonné UFDC nad 150 kW (10,4 %). V EU je struktura odlišná: 82,9 % AC, 7,0 % DC a 10,1 % UFDC.
U nás je tedy menší podíl běžných stanic, zato více rychlých a velmi rychlých dobíjecích bodů. Síť je tak více orientovaná na zkrácení doby dobíjení a podporu dálkových cest, ale méně na levnější a pomalejší nabíjení, vhodné například pro noční stání.
Komentář Centra dopravního výzkumu
„V České republice je aktuálně provozováno 49 tisíc osobních bateriových elektromobilů. Rostoucí zájem zákazníků – jak při nákupu nových vozidel, tak na trhu ojetin – se logicky promítá i do vyšší poptávky po veřejném dobíjení. Dynamický růst registrací elektromobilů v posledních dvou letech navíc způsobil, že se poměr vozidel k infrastruktuře zvýšil téměř na úroveň unijního průměru. Je však důležité připomenout, že na rozdíl od tankování konvenčních vozidel je veřejná dobíjecí infrastruktura využívána spíše jako doplňková možnost, což potvrzují i závěry našeho letošního průzkumu*,“ uvádí Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.
Pozn.: * Odborný článek vycházející z průzkumu „Praktické zkušenosti uživatelů bateriových elektromobilů s přechodem k lokálně bezemisní dopravě“ byl předložen k recenznímu řízení. Předpokládaný termín jeho publikace je ve třetím čtvrtletí roku 2025.
Kdo dobíjecí body provozuje?
Podle údajů nahlášených Ministerstvu průmyslu a obchodu mezi největší provozovatele v ČR patří ČEZ (30,8 %), Pražská energetika (24,6 %) a E.ON Drive (11,6 %). Tyto společnosti deklarují, že na svých stanicích dodávají elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů. Z dalších významnějších provozovatelů lze uvést Innogy Energo (6,7 %), ŠKO-ENERGO (4,8 %), Lidl (2,7 %), Teplárny Brno (2,6 %), ELEKTRO-PROJEKCE (1,6 %), Tesla (1,5 %) a MOL (1,2 %).
Podklady pro rozvoj sítě
Pro investory a provozovatele je k dispozici webová aplikace Optimalizace veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR, která pomáhá s výběrem vhodných lokalit. K plnění požadavků evropského nařízení AFIR (Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva) na síti TEN-T slouží specializovaná mapa. Oba nástroje jsou zdarma a veřejně dostupné na portálu cistadoprava.cz.
Provoz webových stránek cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací a Pražské energetiky, a. s.
Zdroj vstupních dat: Evropská observatoř pro alternativní paliva, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu
