AutoSAP kritizuje balíček opatření EU na podporu autoprůmyslu

Jakkoli Sdružení automobilového průmyslu vítá, že Evropská komise konečně přichází se slíbeným balíčkem opatření na zmírnění dopadů příliš ambiciózně nastavených cílů pro automotive, navrhovaná opatření nepřinášejí jednoznačné řešení, a naopak vytvářejí novou úroveň nejistoty a administrativní zátěže pro sektor.

CO₂ standardy pro osobní a lehká užitková vozidla: rok 2030 a 2035
Z pohledu plnění aktuálně nastavených flotilových cílů pro rok 2030, kdy má dojít k dalšímu dramatickému zpřísnění, návrh bohužel nepřináší potřebnou racionalizaci cílů a současně opomíjí řadu flexibilit, které tato legislativa historicky používala.

Defacto jediným zmírňujícím prvkem je možnost průměrování plnění cílů za období 2030–2032. To je však z hlediska odhadovaného vývoje trhu, infrastruktury a poptávky zcela nedostatečné. Analytiky odhadovaná poptávka po elektromobilech v roce 2030 na úrovni zhruba 38 % zůstává daleko za regulatorním požadavkem cca 55 % podílu elektromobilů na prodejích. Hrozí, že budeme svědky situace z letošního roku, kdy regulace požadovala, aby zákazníci kupovali 25 % elektromobilů, avšak skutečný zájem trhu byl na úrovni 16 %. Pro automobilky to tak nadále znamená vysoké sankce a pro zákazníka výrazné omezení nabídky vozidel.

AutoSAP dlouhodobě upozorňuje, že v případě zprůměrování každoročních cílů do více let, je na místě pracovat s širším časovým oknem, tzn. alespoň 2028–2032. Navržené tříleté zprůměrování v praxi znamená, že evropský trh by musel v každém z let 2030–2032 absorbovat defacto stejný podíl 54–58 % bateriových elektromobilů nebo hned v roce 2031 začít cíle významně přeplňovat tak, aby se očekávaný nízký výsledek 2030 vyvážil. Jako další opatření Komise navrhuje dílčí podporu malých bateriových elektromobilů prostřednictvím tzv. superkreditů. I když pomineme, že tato kategorie vozidel představuje jen zhruba 15 % celkových prodejů vozidel v EU, přínos takového opatření však bude možné posoudit až po detailní analýze – zejména s ohledem na skutečnost, že by se měly vztahovat pouze na vozidla označená jako „vyrobená v EU“. Obsah této definice nicméně zůstává v tuto chvíli nejasný s tím, že jej Komise doplní v některém z dalších chystaných návrhů.

Pokud jde o cíle pro rok 2035, AutoSAP vítá mírný posun směrem k technologické otevřenosti a k další budoucnosti spalovacího motoru. Ten spočívá ve snížení cíle ze 100 % na 90 %, přičemž zbývajících 10 % mají výrobci kompenzovat prostřednictvím kreditního systému založeného na využití CO₂ neutrálních paliv a zelené oceli.

Navrhovaný mechanismus je však mimořádně složitý, administrativně náročný a opět podmíněný kritériem „vyrobeno v EU“, což vyvolává vážné pochybnosti o jeho praktické použitelnosti a skutečném přínosu.

„Výsledný návrh je spíše promarněnou příležitostí než skutečnou reakcí na reálné preference zákazníků a zhoršující se geopolitické prostředí. Původní ambice EU byly nastaveny pro svět levné energie, hladkých dodavatelských řetězců a rychle rostoucí důvěry v elektromobilitu – takový svět už dnes neexistuje. Už nyní vidíme jasný rozpor mezi zhruba 16% podílem elektromobilů na trhu a regulatorními očekáváními, která mají v roce 2030 skokově vzrůst. Tento rozpor se bez reálných flexibilit dramaticky prohloubí a povede k sankcím pro výrobce. Přestože návrh formálně hovoří o technologické neutralitě, podmiňuje ji novou administrativní zátěží a jeho dopad do trhu tak zůstává nejasný,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.