Jakkoli Sdružení automobilového průmyslu vítá, že Evropská komise konečně přichází se slíbeným balíčkem opatření na zmírnění dopadů příliš ambiciózně nastavených cílů pro automotive, navrhovaná opatření nepřinášejí jednoznačné řešení, a naopak vytvářejí novou úroveň nejistoty a administrativní zátěže pro sektor.
CO₂ standardy pro osobní a lehká užitková vozidla: rok 2030 a 2035
Z pohledu plnění aktuálně nastavených flotilových cílů pro rok 2030, kdy má dojít k dalšímu dramatickému zpřísnění, návrh bohužel nepřináší potřebnou racionalizaci cílů a současně opomíjí řadu flexibilit, které tato legislativa historicky používala.
Defacto jediným zmírňujícím prvkem je možnost průměrování plnění cílů za období 2030–2032. To je však z hlediska odhadovaného vývoje trhu, infrastruktury a poptávky zcela nedostatečné. Analytiky odhadovaná poptávka po elektromobilech v roce 2030 na úrovni zhruba 38 % zůstává daleko za regulatorním požadavkem cca 55 % podílu elektromobilů na prodejích. Hrozí, že budeme svědky situace z letošního roku, kdy regulace požadovala, aby zákazníci kupovali 25 % elektromobilů, avšak skutečný zájem trhu byl na úrovni 16 %. Pro automobilky to tak nadále znamená vysoké sankce a pro zákazníka výrazné omezení nabídky vozidel.
AutoSAP dlouhodobě upozorňuje, že v případě zprůměrování každoročních cílů do více let, je na místě pracovat s širším časovým oknem, tzn. alespoň 2028–2032. Navržené tříleté zprůměrování v praxi znamená, že evropský trh by musel v každém z let 2030–2032 absorbovat defacto stejný podíl 54–58 % bateriových elektromobilů nebo hned v roce 2031 začít cíle významně přeplňovat tak, aby se očekávaný nízký výsledek 2030 vyvážil. Jako další opatření Komise navrhuje dílčí podporu malých bateriových elektromobilů prostřednictvím tzv. superkreditů. I když pomineme, že tato kategorie vozidel představuje jen zhruba 15 % celkových prodejů vozidel v EU, přínos takového opatření však bude možné posoudit až po detailní analýze – zejména s ohledem na skutečnost, že by se měly vztahovat pouze na vozidla označená jako „vyrobená v EU“. Obsah této definice nicméně zůstává v tuto chvíli nejasný s tím, že jej Komise doplní v některém z dalších chystaných návrhů.
Pokud jde o cíle pro rok 2035, AutoSAP vítá mírný posun směrem k technologické otevřenosti a k další budoucnosti spalovacího motoru. Ten spočívá ve snížení cíle ze 100 % na 90 %, přičemž zbývajících 10 % mají výrobci kompenzovat prostřednictvím kreditního systému založeného na využití CO₂ neutrálních paliv a zelené oceli.
Navrhovaný mechanismus je však mimořádně složitý, administrativně náročný a opět podmíněný kritériem „vyrobeno v EU“, což vyvolává vážné pochybnosti o jeho praktické použitelnosti a skutečném přínosu.
„Výsledný návrh je spíše promarněnou příležitostí než skutečnou reakcí na reálné preference zákazníků a zhoršující se geopolitické prostředí. Původní ambice EU byly nastaveny pro svět levné energie, hladkých dodavatelských řetězců a rychle rostoucí důvěry v elektromobilitu – takový svět už dnes neexistuje. Už nyní vidíme jasný rozpor mezi zhruba 16% podílem elektromobilů na trhu a regulatorními očekáváními, která mají v roce 2030 skokově vzrůst. Tento rozpor se bez reálných flexibilit dramaticky prohloubí a povede k sankcím pro výrobce. Přestože návrh formálně hovoří o technologické neutralitě, podmiňuje ji novou administrativní zátěží a jeho dopad do trhu tak zůstává nejasný,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.


