Zelená transformace vs. průmyslová realita: O čem se debatovalo v Europa Experience?

Ambice pro COP 31 a limity politických vizí

Debata v Praze reagovala na čerstvě schválené stanovisko Evropského parlamentu ke klimatickému summitu COP 31 v Turecku. Tento dokument prosazuje zejména rychlý odchod od fosilních paliv – což se přímo dotýká i budoucnosti spalovacích motorů a pohonných hmot – a navýšení klimatického financování pro rozvojové země. Vznikl však jako široký politický kompromis – jednotlivé politické skupiny do něj prosadily velmi různorodá témata od ochrany deštných pralesů až po reakci na válku na Ukrajině.

Europoslankyně Jana Naďová však upozornila, že hlavní vyjednávací odpovědnost nese Rada EU a členské státy, jejichž úkolem bude tyto vize přizpůsobit praktickým možnostem. Ambiciózní návrhy totiž v průmyslové i automobilové praxi narážejí na fyzické a časové limity.

Geopolitika, surovinová bezpečnost a závislost na Číně

V diskusi zaznělo, že ochrana klimatu už v Evropě není jen otázkou ekologie, ale stále více se z ní stává téma bezpečnosti a surovinové nezávislosti. Analytik Viktor Daněk připomněl, že Evropa je z více než 70 % celkové spotřeby energie závislá na fosilních palivech – u ropy a zemního plynu, které dodnes pohánějí drtivou většinu silniční dopravy, představuje dovoz ze zahraničí dokonce 80 až 90 %.

Přechod k zeleným technologiím a elektromobilitě však podle panelistů přináší riziko, že dosavadní závislost na ropě pouze nahradíme novou, materiálovou závislostí

Klíčovou surovinou pro výrobu baterií elektromobilů je litium – a přestože Čína nedominuje v jeho samotné těžbě, plně ovládá jeho zpracování a dodavatelský řetězec. Analytik Viktor Daněk i europoslankyně Jana Naďová upozornili, že Evropa i Česká republika (v lokalitě Cínovec) mají vlastní zásoby litia klíčové pro evropské bateriové gigafaktory, jejich využití však naráží na domácí odpor obyvatel vůči těžbě v jejich sousedství.

Viktor Daněk dále zdůraznil, že Čína již elektrifikovala přibližně 30 % své ekonomiky a v technologiích i elektromobilitě Evropu výrazně předbíhá. V odkazu na Draghiho zprávu o konkurenceschopnosti vysvětlil, že hlavní problém evropské ekonomiky a průmyslu spočívá v zameškání digitální revoluce a nenásledování světových trendů.

Hrozba úniku výroby a úskalí uhlíkového cla

Europoslankyně Jana Naďová v té souvislosti varovala před takzvaným únikem uhlíku. Upozornila, že pokud Evropská unie zrychluje ekologickou regulaci bez souběžného zavedení ochranných obchodních bariér, vystavuje domácí průmysl i automobilový sektor znevýhodnění. Kapitál totiž přirozeně vyhledává nejvyšší zisk a nejvýhodnější podmínky pro výrobu. Pokud jsou náklady v Evropě příliš vysoké, investice i samotné výrobní kapacity se přesunou do třetích zemí mimo EU – výsledkem pak není celkové snížení globálních emisí skleníkových plynů, ale pouze jejich přesun, kdy se zboží se stejnou či vyšší uhlíkovou stopou vyrobí jinde a do Evropy se doveze.

Významným nástrojem pro ochranu evropského průmyslu je uhlíkové clo na hranicích (CBAM). Tento systém vyžaduje, aby zahraniční dovozci základních surovin – jako je ocel – platili vyrovnávací poplatek odpovídající evropským emisním povolenkám, čímž srovnává podmínky na trhu. Europoslankyně Jana Naďová však upozornila na slabinu systému: pokud clo zatíží pouze surovou ocel, vznikne tlak na obcházení pravidel. Zahraniční výrobci totiž mohou namísto neopracovaného kovu začít do EU dovážet přímo hotové navazující autodíly, komponenty a vylisované součástky, které clu nepodléhají.

Konkrétní výzvy a příklady z českého autoprůmyslu

V diskuzi zaznělo i konkrétní hodnocení toho, jak Česká republika využívá výnosy z emisních povolenek (ETS) prostřednictvím Modernizačního fondu k podporování výroby klíčových vstupních materiálů pro vozidla:

• Ocelářství: Pro ostravskou Novou huť byly schváleny investice na výstavbu elektrických obloukových pecí pro výrobu nízkoemisní oceli určené mimo jiné pro automobilové konstrukce. Realizace projektu však v současnosti stojí z důvodu chybějící tržní poptávky po ekologičtější, ale nákladnější oceli.
• Hliníkářství: Viktor Daněk uvedl příklad z Moravskoslezského kraje, kde byly 2 miliardy korun z výnosů povolenek investovány do modernizace největších českých válcoven hliníkového plechu. Tento materiál je klíčový pro odlehčování karoserií a konstrukci elektromobilů, přičemž investice podniku pomáhá čelit konkurenci levného hliníku dováženého z Číny a Indie.

Jana Naďová v závěru připomněla, že ropa neslouží pouze jako palivo ve spalovacích motorech, ale je základní vstupní surovinou pro chemický průmysl, plasty v interiérech aut, pneumatiky či silniční povrchy, přičemž za tyto suroviny v současnosti neexistuje plnohodnotná technologická náhrada. Celá diskuse tak ukázala, že dekarbonizace staví automobilový průmysl před nutnost vyvážit ekologické cíle, materiálovou soběstačnost a zachování hospodářské konkurenceschopnosti na globálním trhu.