By automakers
Vysočanské konferenční centrum hotelu Stages hostil 20. října třetí ročník konference SAF: Akumulace a Flexibilita, kterou pořádá Asociace AKU-BAT. Její účastníci prodiskutovali problémy elektrizační soustavy a hovořilo se také o bateriových úložištích.
Evropská elektrizační soustava bude v příštích letech potřebovat výrazně více flexibility. Podle studie evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E se její potřeba související s proměnlivostí výroby a spotřeby mezi lety 2025 a 2033 přibližně zdvojnásobí.
Současně prudce roste evropský trh s bateriemi: v roce 2025 přibylo 36 GWh nové kapacity a podle středního scénáře SolarPower Europe by měla celková kapacita bateriových úložišť v Evropské unii do roku 2030 vzrůst ze zhruba 77 na 470 GWh. Jak tento vývoj proměnit ve skutečný přínos pro energetické sítě, průmysl a spotřebitele v rámci českého prostředí?
Evropská energetika vstupuje do období, v němž o spolehlivosti a ekonomice elektrizační soustavy nebude rozhodovat pouze množství vyrobené a odebrané elektřiny, ale stále více také schopnost reagovat na výkyvy výroby a spotřeby. Rozvoj obnovitelných zdrojů, snaha a plánovaná podpora elektrifikace průmyslu, plánovaná výstavba datacenter i snaha o proměnu tradičního výrobního mixu zvyšují požadavky na flexibilitu – tedy schopnost energetického systému v potřebném čase a místě upravit výrobu, spotřebu nebo využití akumulované energie.
Studie s názvem System Flexibility Needs for the Energy Transition, kterou zveřejnila evropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E, předpokládá přibližné zdvojnásobení celoevropských potřeb flexibility spojených s proměnlivostí výroby a spotřeby mezi roky 2025 a 2033. Potřeba krátkodobé flexibility a schopnosti rychle měnit výkon má podle studie přibližně zdvojnásobit svou úroveň již do roku 2030. Jde o modelové výsledky popisující potřeby soustavy, nikoli o prognózu instalovaného výkonu konkrétní technologie.
„Rostoucí potřebu flexibility přitom nelze pokrýt pouze výstavbou bateriových úložišť. Významnou roli budou hrát také řiditelné výrobní zdroje, kogenerace, chytře řízené průmyslové provozy a další. Rozhodující bude schopnost tyto zdroje koordinovat a využívat jejich potenciál podle aktuálních potřeb elektrizační soustavy. Právě zde se otevírá prostor pro agregátory, kteří mohou flexibilitu jednotlivých zařízení a odběrných míst spojovat a nabízet ji na trhu. To vede k efektivnějšímu využití stávající infrastruktury a tím i snížení ceny elektřiny koncovým zákazníkům, jelikož je možné ušetřit část nákladů v elektrizační soustavě,“ uvádí Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace.
Česká energetika potřebuje propojit pravidla trhu, tarify
a potřeby sítí
Aby se tento potenciál mohl naplno uplatnit také v České republice, nestačí pouze rozšiřovat instalovanou kapacitu baterií a dalších flexibilních zdrojů. Stejně důležité je vytvořit podmínky pro jejich efektivní zapojení do energetického systému. Základní legislativní rámec přinesla novela energetického zákona Lex OZE III a od září 2026 se otevřel trh nezávislé agregaci.
Zásadní změnu má dále přinést inovovaná tarifní struktura (ITS), kterou připravuje Energetický regulační úřad. Pro odběratele připojené na hladinách velmi vysokého a vysokého napětí (VVN a VN) počítá návrh se zavedením od 1. ledna 2027. Dosavadní platbu za rezervovanou kapacitu má nahradit kombinace plateb za rezervovaný příkon a maximální naměřený čtvrthodinový odebraný výkon. Cílem je spravedlivěji rozdělit náklady na distribuční infrastrukturu a motivovat odběratele k efektivnějšímu využívání kapacity sítí a to je jen začátek
Podle odhadů ERÚ by změna mohla vést ke snížení celkového rezervovaného příkonu o 3 300 MW, tedy přibližně 15 procent, a uvolnění dosud nevyužívané kapacity pro další účastníky trhu. Potenciální úsporu v regulovaných cenách úřad vyčísluje až na 2,5 miliardy korun ročně. Nejde přitom o zvýšení celkového objemu prostředků vybíraných za distribuci, ale o změnu způsobu jejich rozdělení mezi zákazníky. Dopady na jednotlivé odběratele se proto mohou lišit podle jejich skutečného využívání rezervovaného příkonu.
„Nová tarifní struktura významně ovlivňuje také ekonomiku bateriových úložišť a průmyslové flexibility. Stále větší hodnotu bude mít schopnost podniků řídit svůj odběrový profil, snižovat výkonové špičky a efektivně kombinovat výrobu, spotřebu a akumulaci. Návrh ERÚ zároveň otevírá prostor pro zvýhodnění zařízení, která budou efektivně využívat distribuční síť pro akumulaci elektrické energie. V budoucnu bychom se měli dočkat i dynamických distribučních tarifů, které budou velkou výzvou nejen pro odběratele elektrické energie, akumulační technologie, průmyslové podniky ale i pro distribuční společnosti,“ říká Martin Panáč, předseda představenstva Asociace AKU-BAT a ředitel SAF.
Bateriové projekty musí obstát i při proměnlivých výnosech
Rychle rostoucí bateriový trh přináší vedle příležitostí také nová investiční rizika. Ekonomika bateriových úložišť závisí na vývoji cen silové energie v průběhu dne, na dostupnosti služeb výkonové rovnováhy, rozvoji OZE , technických parametrech zařízení i budoucích pravidlech trhu. Významnou úlohu budou i nadále hrát agregátoři a jejich schopnost predikce a reakce na měnící se podmínky na trhu s flexibilitou.
Z dlouhodobého hlediska proto nemusí být udržitelné stavět investiční rozhodnutí pouze na očekávání výnosů z jedné služby. Provozovatelé budou stále více potřebovat kombinovat různé způsoby využití baterií tzv. revenue stacking a současně zohledňovat jejich vzájemná omezení, náklady na provoz a degradaci.
„Bateriová úložiště dnes představují technologicky i obchodně komplexní oblast energetiky. Zajistit jejich dlouhodobou návratnost vyžaduje nejen hlubokou znalost samotné technologie, ale také pokročilý energetický management, kvalitní predikce vývoje trhu a schopnost průběžně optimalizovat provoz. Je proto důležité otevřeně mluvit o skutečné ekonomice bateriových projektů. Výnosy z poskytování služeb výkonové rovnováhy nelze považovat za dlouhodobě garantované. S rostoucím počtem bateriových úložišť a sílící konkurencí se budou měnit obchodní příležitosti i dosažitelné marže. Úspěšné projekty proto musí vycházet z realistických finančních modelů, důsledného řízení rizik a schopnosti efektivně kombinovat různé zdroje příjmů. O budoucnosti bateriového trhu nebude rozhodovat pouze množství instalované kapacity, ale především schopnost provozovatelů zajistit dlouhodobě udržitelnou ekonomiku svých projektů,“ upozorňuje Tomáš Mužík, výkonný ředitel, Nano Energies CZ.
Flexibilita se stává otázkou energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti Evropy
Význam akumulace a flexibility dnes přesahuje samotnou transformaci energetiky. Pokračující válka na Ukrajině, útoky na energetickou infrastrukturu a nestabilita světových trhů s palivy znovu ukazují, jak zásadní je pro Evropu bezpečnost dodávek a schopnost omezovat dopady vnějších krizí na ceny energie. Evropská energetika přitom musí současně zajistit rostoucí spotřebu elektřiny, rozvoj průmyslu i integraci nových výrobních zdrojů, které budou zvyšovat soběstačnost EU.
Erich Handl: STAGES HOTEL
Partneři SAF Konference: Akumulace a Flexibilita 2026
Generálním partnerem konference je společnost Nano Energies.
Hlavními partnery jsou společnosti Sungrow, GAZ Energy, aggregaat, Solar Global Energy, Tesla, Emaldo, E.ON, MND, Photomate a Enery.
Partnery konference jsou společnosti TEDOM, DALU a Raylyst.
Networkingovým partnerem je společnost Roxtec.
Mediálními partnery jsou Obnovitelně, oEnergetice, PRO-ENERGY a Deník Vektor.
Odborným partnerem je Solární asociace.
Natálie Handlová