Letošní červencové registrace ukázaly, že se u nás žádný „Sommerloch“, tedy v Západní Evropě obvyklá letní prodejní díra na automobilovém trhu nekoná. Registrace nových osobních vozů tentokrát vyrostly nad všechna očekávání, když za červenec byly meziročně lepší o 19,28 % a po sedmi měsících stále v plusu o krásných 4,96 %.
I v kategorii lehkých užitkových vozů zaznamenal červenec meziroční zlepšení o 5,04 %. Co si přát víc.
Škoda jede
Stručné shrnutí letošních a zejména červencových výsledků ukazuje, že stále suverénně vedoucí Škoda se meziročně zlepšila o 7,9 % a za červenec dokonce o 25,3 %, takže si drží skvělý podíl, lehce nad třetinou celého českého trhu a podíl soukromých zákazníků se u ní zvýšil na 18,43 %, když v lednu činil ještě jen necelých 14 %. A to si ještě mladoboleslavští dovolili upravit, tedy zvýšit ceny.
Pro další spíše střídavě oblačno, ale někomu svítí slunce
Druhá značka české hitparády, Hyundai si meziročně mírně pohoršila o 4,53 % a třetí Toyota dokonce o 13,29 %. Překvapením je VW, který zaznamenal plus 7,75 %. Pátá Kia má zatím plus13,73 %, šestá Dacia dokonce +21,88 %. Ford na sedmé příčce dosáhl meziroční zlepšení o 47,59 %, osmý Mercedes + 3,89 %, devátý Renault poskočil o 39,37 % a desátý BMW +2,67 %.
Neobyčejně se letos daří značkám Cupra (která je už 15. s meziročním zlepšením o 69,4 %), Nissan (22. a +66,18 %), Mitsubishi (25. a +46,37 %) a Porsche (29. a +37,27 %).
Chladná sprcha
Komu letos, často dost nepochopitelně, protože má i zajímavé modely, pšenice moc nekvete jsou Seat (-53,18 %), Fiat (-44,23 %), Tesla (-36,62 %). DS (-36,11 %), Jeep (-29,85 %), Mazda (-24,72 %), Volvo (-20,85 %), Ssangyong (i při započtení nové značky KGM -20 %), Opel (-19,20 %) a celkem pochopitelně Jaguar (-50 %).
Pomalu a jistě
Samostatnou kapitolu začínají psát u nás čínské značky. Čtvrtým rokem už působící MG je po sedmi měsících na jedenácté příčce a svou solidní pověstí tak úspěšně buduje slušné jméno dalším čínským značkám. Jejich invaze sice zatím neodpovídá mnohým proklamacím, ale co naplat, Jaecoo už letos prodalo 231 vozů, Omoda 139, Joyear 68 a přes hranici padesáti vozů se přehouply také Dongfeng – 55 a pravděpodobně dva velcí budoucí soupeři BAIC a BYD po 54 dosud registrovaných kusech.
Čínské automobily u nás dosahují hlavně díky MG dohromady tržní podíl zatím „jen“ 2,63 %, ale smečka devatenácti (!) čínských značek, které se objevují v registracích za MG už začíná vystrkovat růžky. Přitom je známa další desítka značek, které se chystají vstoupit na český trh. Jak se zatím ukazuje, tak sice přicházejí s trochu jinou filozofií, jak ovládnout a následně zmasakrovat malý český rybníček, ale oni to postupně zvládnou. Je jasné, že přitom využijí naprosto logické a průhledné chyby, které si Evropa na sebe v posledních letech sama ušila a nechce si je samozřejmě přiznat. Uvidíme.
Stále vděčné téma, elektromobilita
Červencové údaje o registracích hlásí počet 1070 přihlášených elektromobilů, což představuje tržní podíl 5,14 %. Při srovnání s červnem (1358) a květnem (1210) nastal tedy určitý pokles. Elektromobily letos stojí na škodovkách Enyaq (1605) a Elroq (1219), kterých bylo registrováno dohromady 2824 kusů, což je ve srovnání s loňskými 473 kusy pro Škodu obrovský skok. Druhá je loni excelující Tesla, která poklesla na 1241 kusů (loni 1958). Třetí je letos VW (561 kusů), 4. Hyundai (423), 5. Kia (329, 6. Mercedes-Benz (288), 7. Ford (287) atd.
Zajímavý je podíl soukromých a firemních odběratelů elektromobilů, který je stále cca 1:20. Nabízí se proto otázka, proč jsou zejména soukromí zákazníci tak skeptičtí k elektromobilům. Že by počítali celkové náklady jinak, než píší všichni experti na elektromobilitu? Něco na tom asi bude. Nakonec už poměrně brzo uvidíme, jak prodeje elektromobilů nakopnou nová čínská auta BYD z Maďarska, která by mohla zlomit dosavadní nedůvěru. Máme se tak na co těšit.
Dodávky hlásí mírní zlepšení a změny
Prodeje lehkých užitkových vozidel se v červenci meziročně trochu zlepšil, ale stejně jsou výsledky od začátku roku horší. Po delší době se na prvním místě objevil v této kategorii Ford (283 kusů), když překonal dosavadního leadera Toyotu (263 kusů), která ale bezpečně vede po letošních sedmi měsících, právě před Fordem. Třetí příčka patří VW (225), a čtvrtá někdejší jedničce Renaultu (149), pátý je Peugeot (131) a šesté Iveco (118).
Trochu překvapující je zatím jen 6,32 % podíl čistě elektricky poháněných dodávek. Tady by se dala čekat od firemních zákazníků větší dynamika, ale ten, kdo počítá asi ví své, nebo je to v něčem úplně jiném? Všude se dozvídáme jen samé přednosti, nebo se ta dekarbonizace uživatelsky ještě moc nevyplácí a je drahá? To si musí spočítat každý sám, ale registrace zatím dávají jasný obrázek.
Neskutečné, motorky stále jedou
Pohled na letošní registrace je pro prodejce motocyklů stále velmi dobrý. Letošek se zatím rýsuje, jako druhý nejlepší rok a červenec, jako historicky třetí nejlepší. A to si mnozí mysleli, že po kovidovém boomu už nastane útlum. Kdepak, oproti tehdy rekordnímu roku 2020 je letos registrováno po sedmi měsících o více než pět tisíc motorek víc, což nepotřebuje další komentář.
Pořadí značek je u motocyklů celkem dost stabilní, za suverénní Hondou, které patří skoro čtvrtina českého trhu, jsou CF Moto s téměř 11 %, třetí je Yamaha se 7,55 %, čtvrté je BMW 6,15 %, pátá Aprilia a šesté Piaggio. Skalní motorkáře asi překvapí, že dříve tak úspěšné značky, jako Ducati (16), Harley-Davidson (17), Suzuki (18) či Jawa (20) uzavírají až druhou desítku české ligy.
Realita plánů EU, vlád a evropských automobilek
Rok 2027 už není vůbec vzdálený, a roky 2030 ale i 2035 nejsou také daleko. Každý z nich představuje pro mobilitu Evropanů milník, ale hlavně hrozbu, že naše peníze odplynou formou pokut, důmyslně nazývaných povolenkami, do velké černé díry nenasytné mašinerie, ze které se možná určitá část vrátí na zlepšení životního prostředí, ale jen někomu, formou nejrůznějších podpor a dotací. Nemalá část ale skončí bůhví kde. Kolik bylo skutečně „přerozděleno“ z výnosu povolenek a pokut je báchorka, která se interpretuje tak, jak se to komu zrovna hodí.
A protože se nedaří i celoevropsky, natož pak u nás plnit ambiciózní bezemisní cíle „Bruselu“, už se vytahuje „na chudé“ pořádný bič v podobě daní, poplatků a pokut. S tím nic neuděláme. Realitou je, že nám ten současný automobilový optimismus rostoucích registrací v České republice, EU ještě pěkně spočítá a tu naší naši současnou příjemnou auto-mobilitu, třeba jen cenami paliv, pořádně znechutí.
Jako to nakonec dopadne?
O emisních povolenkách se u nás vyprávějí jen předvolební líbivé pohádky, zatímco mašinerie obrovských zisků pro nejbohatší se těší, že už za něco přes rok nám všem nekompromisně pustí pořádně žilou. Bude to tvrdé, a zázraky se nedějí, zejména tam, kde o tak velké peníze, jako v EU.
Nabízí se sice otázka, zda se náhodou soudruzi v EK a mnozí generálové evropského automobilového průmyslu ve svých plánech neunáhlili nebo neudělali chybu? A zda se nepřepočítali se v těch, kteří všechny ty jejich ambice musí nakonec zaplatit? Oni to určitě nebudou, ale jak z toho ven? Žádný Donald, který by v Evropě bouchnul do stolu není, tak bychom měli platit, nebo to bude ještě nakonec jinak?
Karel Beránek