Americká celní bouře zasáhla autologistiku

Vlna amerických cel, která vstoupila v platnost 7. srpna, dramaticky mění prostředí logistiky nově vyrobených aut. Vozidla z Česka i Evropy nyní čelí americké sazbě 15 %, některé komodity ale až 50 %. Dopady zasahují přepravní trasy, ceny dopravy i především fungování přístavů.

Kolaps přístavů: vozidla a zásilky uvězněné v kontejnerech

V důsledku nových cel se dramaticky zpomalil vývoz zboží z Evropy do Spojených států. Přístav Antwerp-Bruges se stal příkladem krize: tisíce nových vozidel, připravených pro americký trh, zde zůstávají nevyzvednuté. Vývoz osobních aut z EU klesl téměř o 16 % a nákladních dokonce o více než 30?%.

Přístavní logistika se zpomalila, zásilky se hromadí a z logistických uzlů se stávají skladiště. Tato situace zatěžuje infrastrukturu a vytváří tlak na kapacity námořní i silniční dopravy. Tlaky na přepravce: nové trasy, vyšší náklady a nejistota

Pro logistické společnosti znamenala nová cla nejprve dočasný boom, kdy firmy ve spěchu urychlovaly dodávky před datem účinnosti tarifů. Krátce nato ale nastal prudký pokles objemu zásilek a tím i příjmů. Dopravci musí znovu plánovat své sítě, hledat alternativní směry a často přepravovat zboží přes složitější trasy, což zvyšuje náklady a prodlužuje dodací lhůty.

Krátkodobá adaptace přináší chaos, dlouhodobě se očekává přesun výroby i distribuce do jiných regionů.

Dopady na infrastrukturu a provoz dopravců

Tarify se citelně dotýkají i silniční a železniční dopravy. Materiály, jako je ocel a hliník, jsou zatíženy až 50% clem, což zvyšuje výrobní ceny kamionů, návěsů i náhradních dílů. Dopravci musí investovat více do údržby i obnovy vozového parku. Zvyšující se náklady se následně promítají do cen přepravy. Logistické firmy se snaží reagovat automatizací a optimalizací tras, ale tlak na ziskovost zůstává vysoký.

Rerouting a diverzifikace znamená vyšší ceny

Obchodníci se snaží najít alternativní trasy, aby se vyhnuli clům – například přes Kanadu, Mexiko nebo země, které mají s USA příznivější celní dohody. Tyto změny ale znamenají delší dodací časy, překládky v dalších přístavech a zvýšenou administrativní zátěž. Poptávka po přepravě v alternativních trasách roste, což dále zdražuje služby a komplikuje plánování logistických operací.

Důsledky pro český export

Pro české výrobce může být nová situace mimořádně nepříznivá. Spojené státy nejsou sice hlavním exportním trhem, ale řada tuzemských firem dodává komponenty pro německé výrobce, kteří pak exportují do USA. Zvýšené náklady, zpomalení vývozu a celní omezení tak mohou zasáhnout i české podniky „druhé vlny“.

Zejména automobilový a strojírenský průmysl pocítí důsledky v podobě menšího objemu zakázek a vyšší nejistoty v plánování. Tlak se přenese i na české dopravce, kteří tyto zakázky zajišťují.

Vedle přímých efektů se začínají projevovat i dlouhodobější strukturální změny. Tarifní politika může přispět ke globálnímu přesunu výroby, budování nových logistických uzlů mimo EU a proměně celých dodavatelských řetězců. Právě dopravní sektor, který často bývá první linií změn, bude muset pružně reagovat na nová obchodní schémata a zákaznické potřeby. Zda to přinese příležitosti, nebo jen další výzvy, ukážou až následující měsíce.

Autor: dopravadnes.cz, Martina Střasáková; archiv