By Karel Beránek
Tři písmena – CNG – znamenající stlačený zemní plyn, představovala před deseti lety slibnou a perspektivní alternativu ke konvenčním tekutým palivům. Naděje do něj vkládané se ale poměrně brzo začaly rozplývat a v poslední době nastal u osobních automobilů v jeho případě konec jedné vývojové kapitoly.
Přitom je plyn u automobilů už dlouhá léta hojně využívaným alternativním palivem, zejména ve formě LPG, tedy jako zkapalněný ropný plyn, známý také jako propad-butan a používaný hlavně k topení, vaření, či ohřevu vody. Jako palivo k pohonu automobilů jej u nás nabízejí stále značky Dacia a Renault. CNG už takové štěstí nemá.
„Co se týče nových registrací osovbích aut, již u nás pohony na zemní plyn nejsou. Stále ještě máme nějaké registrace u nákladních vozidel a autobusů. Tato technologie se v minulých letech ukázala pro výrobce osobních aut jako nevýhodná a ustoupili od jejich produkce,“ řekl našemu časopisu tajemník SDA Josef Pokorný.
Přednosti vozidel na CNG
Byly to především nižší provozní náklady, protože CNG vycházel jako výrazně levnější palivo než benzin nebo nafta. Dokonce se uvádělo, že v ČR vychází náklady na jeden km přibližně na 1 Kč. Připočteme-li k tomu v té době stabilitu ceny plynu ve srovnání s ropou a jejími deriváty, byly výhody nesporné. Proto se před necelými dvaceti lety se zdálo, že by CNG mohl být ekonomicky zajímavým.
Provoz vycházel výhodnější i z pohledu ekologie a emisí CO₂, které byly oproti benzinu o cca 20 až 25 % nižší. Vezmeme-li v úvahu ještě podstatně nižší emise oxidů dusíku (NOₓ), téměř žádné emise pevných částic (sazí) a žádné nebo velmi málo oxidů síry, jevilo se CNG jako velmi nadějné palivo. Nadějné se ukazovaly také kombinované pohony (dual fuel), u nichž je motor přizpůsobený na jak na CNG, tak benzín nebo naftu.
Nevýhody a omezení
Pokud ale bylo vozidlo vybaveno jen na pohon CNG (bez benzínové či naftové zálohy), znamenalo to menší dojezd na jedno naplnění nádrže. Problémem byla také infrastruktura plnicích stanic v podobě jejich méně hustého rozmístění ve srovnání s čerpadly benzin/nafta. Svoji roli bránící většímu rozšíření hrály také vyšší pořizovací náklady, kde se ale investice při vyšších nájezdech poměrně brzo vrátila, složitější servis a omezení vjezdu do některých prostorů.
Současný stav, počet vozidel a čerpacích stanic
V ČR dosáhly od roku 2007, kdy bylo přihlášeno prvních 28 osobních automobilů na CNG registrace nových vozidel do letoška počtu 18 629 osobních a 5036 lehkých užitkových automobilů. K tomu je potřeba připočítat ještě několik stovek autobusů a pár desítek nákladních vozidel. Dohromady to s dovozy ojetím představuje zhruba 25 vozidel poháněných na CNG. Čerpacích stanic s CNG by mělo být u nás cca 200.
Nahoru a pak dolů
Na českém automobilovém trhu prošla auta na CNG nadějným vzestupem, ale také beznadějným pádem… až na dno. Po zahájení dodávek v roce 2007 pokračoval takřka trvalý růst až k rekordním 2890 kusům v roce 2017, ale už v roce 2018 začal pokles na 1936 kusů, v roce 2021 propadly registrace pod tisíc a za rok 2024 to bylo už jen 216 kusů. Konečná nastala v červnu 2024, kdy bylo přihlášeno posledních pět céengéčkových škodovek. Od té doby je kategorie CNG na české trhu nových osobních vozidel prodejně mrtvá.
Podobně probíhaly registrace v kategorii LUV, ve které nastal počtem 607 vozů vrchol prodejů v roce 2020, ale už v roce 2022 to bylo jen 23 vozů a v květnu 2024 byly prodány poslední tři dodávky na CNG. I v kategoriích nákladních vozidel a autobusů lze situaci označit za doznívající. Za letošek sice bylo sice registrováno ještě 14 nákladních vozidel, což ale představuje jen 0,21 % trhu a mezi autobusy to bylo 18 kusů, s tržním podílem 3,03 %.
Příčiny konce CNG
Ty jsou celkem jasné; evropské emisní normy a jednoznačná legislativní podpora elektromobility. Vozidla poháněná na CNG nemohou splnit nově stanovené limity. Navíc EU vyřazuje CNG z kategorií ekologických paliv.
S rozvojem elektromobility, hybridů, plug in hybridů a případně vozidel na vodík, vznikla pro CNG prakticky nepřekonatelná konkurence a došlo i na výraznou změnu spotřebitelského povědomí, včetně tlaku na infrastrukturu. Proto se také změnila poptávka zákazníků i nabídka výrobců, a tím nastal konec další existence CNG.
Sbohem bez loučení
Pohon na CNG měl své místo jako ekologické meziřešení zejména tam, kde elektromobilita zatím nemohla být plně využitelná, zejména z hlediska nákladové nedostupnosti nebo neexistence vhodných vozidel. Technický vývoj elektricky poháněných vozidel ale postupně vykrývá všechna místa, takže zmíněné meziřešení pozbývá význam. Svůj boj CNG prohrál a samotná vozidla už prakticky jen dojíždí.
Přesto nelze vyloučit korekci velkých nadějí
Ten, kdo jen trochu objektivněji sleduje současný světový vývoj mobility ví, že představa vládců EU a evropských výrobců automobilů o jediné, a to pouze elektrické budoucnosti automobilů, nebere v úvahu jakékoli další možné alternativy. Dogmatická ambiciózní vize, buď elektřina nebo nic, nepočítá s tím, že zejména mimo Evropu se pracuje na vývoji dalších technologií. Zdaleka poslední slovo neřekl vývoj ekologických paliv, a především se zapomíná na intenzivní vývoj v oblasti vodíkových pohonů. Nabízí se proto otázka, co asi bude příštím meziřešením?
Karel Beránek
automakers 
Natálie Handlová