Za krácení odvodů až deset let vězení. Vláda zpřesňuje pravidla pro práci na IČO

Vláda schválila nová pravidla pro platformovou práci a zároveň zavedla novou definici závislé práce. U vztahu mezi firmou a živnostníkem potvrdila zavedenou kontrolní praxi, podle které je důležité to, jak spolupráce skutečně funguje, nejen to, co stojí ve smlouvě.

Špatně nastavený vztah s podnikateli přitom nemusí skončit jen pokutou od inspektorátu práce. Pokud je spojený s úmyslným krácením daní nebo odvodů, může jednatelům firem v krajním případě hrozit i vězení.

Nová pravidla mají firmám i pracovníkům jasněji ukázat, kde končí běžná spolupráce s živnostníkem a začíná vztah, který se podobá klasickému zaměstnání. Za klíčové se bude považovat to, kdo organizuje a kontroluje práci, kdo určuje pracovní dobu nebo nakolik se pracovník musí řídit pokyny firmy.

„Podle státu má nová definice závislé práce zpřesnit hranici mezi skutečným podnikáním a zastřeným zaměstnáváním. Myslím si ale, že efekt bude přesně opačný. Stávající definice závislé práce je v zákoně zakotvená už patnáct let a vytvořila se k ní poměrně bohatá judikatura soudů, která nabízí vodítka při posouzení toho, zda jde o švarcsystém, či nikoli. Změna této definice přináší nejistotu do stávajících vztahů fungujících i řadu let,“ říká Adam Valíček, advokát z Advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.

A to může být problém. Švarcsystém už totiž v posledních letech nezůstává jen otázkou pracovního práva – jestliže firma přes práci na IČO zároveň vědomě krátí daně nebo povinné odvody, může mít případ mnohem vážnější pokračování. Pokud částka na zkrácených daních nebo pojistném dosáhne alespoň 100 tisíc korun, může už jít o trestný čin. Dle rozsahu pak odpovědná osoba riskuje až desetileté vězení nebo zákaz činnosti.

„Ještě před několika lety jsme trestní rovinu u klasického švarcsystému v praxi téměř neřešili. Dnes už se setkáváme s případy, kdy firmy dostávají výzvy k doložení smluv, faktur nebo toho, jak spolupráce skutečně fungovala. Pro řadu podniků je překvapivé už jen to, že se o jejich vztahy s živnostníky zajímá policie,“ upozorňuje Adam Valíček.

Stát zároveň stále víc posiluje spolupráci mezi úřady, které nelegální zaměstnávání a související odvody kontrolují. Nově schválený návrh zákona má proto také zefektivnit fungování tzv. Daňové Kobry 2.0., která propojuje mimo jiné finanční správu, inspekci práce, ČSSZ a policii a umožňuje jim intenzivněji sdílet informace. Zjištění jednoho úřadu tak může vést k tomu, že se firmou začnou zabývat i další instituce. 

„Prvním impulzem může být kontrola inspektorátu práce nebo finančního úřadu. Pokud při ní vyjdou najevo další podezřelé okolnosti, může se případ dostat například i k policii. Jeden zjištěný problém tak může velmi rychle otevřít další,“ vysvětluje Valíček.

Pozor i na pracovníky od externích firem

Riziko se přitom netýká jen lidí, které má firma přímo na IČO. Úřady se mohou ke společnosti dostat také přes jejího subdodavatele, například při podezření na zastřené agenturní zaměstnávání. Pozornost může vzbudit třeba firma, která fakturuje rozsáhlé práce vyžadující desítky lidí, přestože sama téměř žádné zaměstnance nemá. Kontrolní orgány pak mohou začít prověřovat, komu pracovníky ve skutečnosti dodává a jak celý vztah funguje.

„Společnost tak může dostat výzvu finančního úřadu nebo policie k doložení smluv a faktur, i když u ní samotné žádná kontrola původně nezačala. Úřady se k ní dostanou přes dodavatele a následně rozkrývají celý řetězec,“ vysvětluje advokát.

Firmy by proto neměly kontrolovat jen vlastní smlouvy s živnostníky, ale také to, co ve skutečnosti nakupují od externích dodavatelů.

„Dobře napsaná smlouva sama o sobě nestačí. Pokud realita vypadá jinak než to, co je na papíře, může firma řešit nejen pokutu a doměření odvodů, ale v závažnějších případech i čelit trestnímu stíhání,“ uzavírá Adam Valíček.

Zdroj: LESENSKY.CZ